Bella a Sebastián

Kamelot

1:PCaměť mě tahá za rukC4susáv a vláčí do dětstvFí,
na louku čtyřlístDmků, co trháš pro štěsG7tí,
Cv koutě má duše dětinsC4suská, se choulí do peřFí,
v tom tiše zaklepDmou a stojí u dveG7ří.
R:CmBella má a SFmebastián,
Bv proudu třpytů čD#ekají tam,
G#nikdo balkón G7neotvíral,
nikdo C4susnezvonil k nCám.Cm 
Úsměv důlky Fmdo tváří hnal,
Bv očích úžas a kD#do by se bál,
G#to nebyl sen, co k rG7ánu se zdál,
co k C4susránu se zCdál.
2:Spěchám tou známou ulicí, je tichá, už se spí,
tma oči zavírá, jak mračna růžoví,
jdu domů a výtah přivolám a v horním poschodí,
můj úžas procitá, když bleskem uhodí.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:13:25.003+00:00
Výsledky hledání: